Základní příčinou spojování podniků v super obří koncerny je stále tužší utahování šroubů vládami. Neušetří se na tom ani koruna, ba právě naopak. Co se možná ušetří na sdílení technologií, to se ztratí v nepřehledné struktuře obřího korporátu, kde je zcela běžné, že pravá ruka vůbec netuší, co dělá levá atd. Právě takové prostředí mnohem snáze přežívá ve společnosti, která ztratila svou přirozenou konkurenci. V tomto případě každý stupeň ztráty konkurence představuje každé spojení jedné automobilky s jinou. Sami si udělejte názor nad tím, jak moc je situace vážná, když si projdete seznam spojených automobilek, které dříve byly samostatnými celky. Ten seznam rozhodně není krátký!

Pro zákazníka výše uvedený jev představuje výhradně jen samá negativa. Jmenujme alespoň ten zřejmě nejviditelnější, který už je dost dobře patrný dnes, ale stále více bude vidět i v budoucnu. Jde o určitou sterilitu produkce. Zkrátka když zákazník vybírá mezi značkami jednoho obřího koncernu, ale i mezi značkami různých obřích koncernů ­(kvůli malé konkurenci­), nicméně sterilita platí v pravém slova smyslu výhradně jen pro ten první případ ­(tj. pro značky jednoho koncernu­), nakonec dojde k závěru, že jediné, co se na automobilech jednotlivých značek liší je, řečeno s určitou nadsázkou, logo konkrétní značky automobilu.